LITOMYŠL: Kája Saudek – král českého komiksu
(Regionální muzeum v Litomyšli, 13. 5. 2023 až 10. 9. 2023)

Regionální muzeum Litomyšl uvádí během letních měsíců unikátní výstavu Káji Saudka. Expozice představuje veřejnosti průřez jeho tvorby – desítky originálních děl včetně olejomaleb a originálních listů komiksu z jeho ateliéru. Můžete se těšit na ochutnávku z každého období Saudkovy tvorby – od 50. let až do jeho tragické nehody, která před 17 lety jeho tvorbu náhle utnula. Výstavu doplňují grafické listy, plakáty, dobové tiskoviny, novoročenky a mnoho dalšího, včetně videoprojekce dalších ukázek jeho tvorby. Výstava je přístupna dětem i dospělým, její součástí však je i koutek erotiky, který je přístupný jen dospělým obdivovatelům jeho díla.

Upoutávka na stránkách muzea

PRAHA – Kája Saudek „Muriel a andělé a další poklady“
(Galerie Tančící dům v Praze, 31. 5. 2022 až 31. 3. 2023)

Muriel a andělé. Komiksový diamant Káji Saudka z konce 60. let, začátku vrcholného období jeho tvorby. Dílo zachycující tváře rodiny, přátel i nepřejníků, ztepilých andělů i zakrslých čertů. Dílo, v němž se elán autorova mládí snoubí s vytříbenou technikou, mistrovské tahy tuší střídá hravost fantastických tvarů a barev.
Dílo těsně před vydáním zakázané, pak po desetiletí ztracené, náhle a podivně nalezené, nevrácené, autorovou rodinou však nakonec přeci jenom vysouzené. Komiksová legenda, kterou autor a jeho rodina tak dlouho hledali, o kterou tak dlouho bojovali, a kterou nyní s radostí a hrdostí ukazují světu.
Právě toto veledílo, 130 listů Saudkova kreslířského mistrovství, jste mohli potkat a tváří v tvář obdivovat v trezorovém suterénu Galerie Tančící dům. A kromě něj desítky dalších pokladů – ukázek z toho nejlepšího, co kdy vytvořil.

Po třech letech jste se tak opět mohli nechat pozvat na procházku fantastickou krajinou kreseb Káji Saudka ve třech podlažích skvostu moderní architektury!

https://www.galerietancicidum.cz/

Článek v české online verzi časopisu Forbes

Zpráva Kristýny Léblové (novinky.cz) včetně rozhovoru s J. Saudkovou

Fotogalerie ze zahájení výstavy a ještě jedna

Muriel a andělé – příběh mistrovského díla legendy českého komiksu, malíře a kreslíře Káji Saudka

Muriel. Jméno tajemné a lákavé, neznámé a přesto povědomé, živoucí legenda ukryta či ztracena v pavučinách času. 

Její příběh, příběh této fantazijní a fantastické postavy, a zejména příběh komiksové epopeje, jejíž měla být ústřední postavou, by sám vydal za román. Posuďte sami!

Píše se rok 1967 nebo 1968, hvězda Káji Saudka prudce stoupá nejen díky jeho účasti na filmu Kdo chce zabít Jessii?, ale také díky krátkým komiksům publikovaným v různých nových tiskovinách – Karel Kanál, Honza Hrom a mnohé další Kájovy postavy se staly součástí kvasu vedoucího k obrození Pražského jara. V nadšení z těch ohromných možností, které se před ním otvíraly, domluvil Kája s Milošem Macourkem velkolepý projekt: 12-dílnou komiksovou epopej o krásné a žádoucí lékařce Muriel, o fantastických dobrodružstvích, jichž bude nejenom objektem, ale také hlavní hybatelkou, o andělích a mimozemšťanech, o sveřepých hrdinech a proradných padouších, … 

Mělo to být vpravdě veledílo. Komiks samotný, v západních produkcích obvykle tvořen celými týmy kreslířů a letteristů, měl vytvořit Kája sám, dle scénáristické předlohy Macourkovy. O jeho úspěchu neměly pochybností, a tak hned plánovali také filmové zpracování – a již do komiksové “titulní role” tak Kája obsadil svou bývalou snoubenku, herečku Olgu Schoberovou. Podle reálných předloh ale kreslil také další postavy – modelem mu stála především jeho krásná novomanželka Johana (která byla, jak dodnes říká, “nejvíc po ruce”), ve tvářích postav ale zahlédneme také jeho dvojče Jana, švagra Jindru, i zrcadlově otočeného Káju samotného; do postav záporných pak s gustem vtělil své nepřejníky, uzurpátory a nepřátele. Na knize pracoval den co den, celý rok: vždyť první díl, Muriel a andělé, tvoří přes 120 kolorovaných obrazů s precizní a detailní perokresbou! A nijak jej u toho nezdržovala péče o těhotnou manželku a novorozeného syna. Snad právě naopak, tato energie začátku nového života, lásky a vzájemného okouzlení byla jeho hnací silou.  

A jen co první díl v roce 1969 dokončil, vrhl se na další, v němž Muriel potkává oranžová smrt. Nebyl čas na oddych! Projekt je rozsáhlý, a než se první díl edičně a tiskařsky zprocesuje, musí být připraven další! Originální podklady ke knize Muriel a andělé – 132 ohromných archů, kilogramy umělecké kresby! – tak Kája odnesl do nakladatelství Mladá fronta, kde hned začali pilně pracovat na jejich tiskové reprodukci, vytiskli propagační plakáty s ukázkou 108. stránky komiksu, anonce vyšly také v několika tehdejších časopisech (v časopise Mladý svět dokonce 29 ukázkových černobílých stran), až najednou…

Ticho. Zákaz. Bez vysvětlení.

Co bylo v nádechu demokracie v roce 1968 s nadšením povoleno, to bylo rok poté pokoutně zakázáno. Z redakce, kde se to dozvěděl, přišel Kája domů zcela zničen. 

Kájo, nechte to u ledu, my najdeme cestu, jak to vydat,” říkal mu, znovu a znovu, výtvarný redaktor vydavatelství, a Kája tak Muriel i s anděly, s těžkým srdcem, ale stále s nadějí, nechal v tiskárně. Snad ani nikdo nevěděl, proč to najednou nešlo, rozhodně mu to nikdo nebyl schopen říct – jak se v té době stávalo obvyklým. Oranžovou smrt pak již do vydavatelství nedodal, další díly nerozkreslil. A z filmu také sešlo, Macourek jeho umění ale alespoň nesmazatelně obtiskl v komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku! Ani tam však nakonec z plakátu nesměl být patrný Kájův jedinečný umělecký rukopis.

Čas se pak sunul normalizačním bezčasím pomalu a klopýtavě. Nádechy tvůrčí svobody střídaly nové a nové zákazy, přerušující Kájovu tvorbu klidně v půlce rozdělané práce. Vydání Muriel stále v nedohlednu, ba spíše se po něm slehla zem. V soukolí normalizační polygrafie a cenzury se dílo nadobro ztratilo – a bylo nemyslitelné, aby se jej Kája nějak vehementně dožadoval. Vždyť byl rád, že mohl tu a tam, na Slovensku či u speleologů Pavla Noska, něco vydat, že mohl tu a tam připravit obal desky a že jej přátelé hudebníci přes odpor Supraphonu prosadili do realizace. Ztracená Muriel tak zůstávala pouze bolestnou vzpomínkou, násilně přetrženým snem z mládí.  

Až na sklonku totalitní éry, když takříkajíc začaly pukat ledy, nastává zásadní změna: odkudsi se vynořily fyzicky připravené tiskové štočky s Muriel i anděly. Nebyly úplně kompletní, byly vyrobeny desítky let starou technologií, stále nebyly k dohledání kreslené podklady a také Kája byl již o dvacet let starší, ale přesto to byla ohromná zpráva. Kniha Muriel a andělé mohla konečně vyjít! Kája tak nahradil ztracené části díla – nakreslil novou obálku, novou stránku 106 s třemi pistolemi a několik dalších detailů, napsal úvodní zamyšlení – a péčí nakladatelství Comet kniha v roce 1991 konečně vyšla.

Originální Kájovy kresby však byly přes veškeré výzvy stále ztracené a on se tak pomalu smiřoval s tím, že už se s nimi neshledá. A když mu na Velikonoce 2006 nešťastně upadl do komatu, dílo stále nebylo k nalezení. Kája Saudek se tak se svou první Muriel již nesetkal. 

Její příběh tím ale nekončí. Možná právě až ve chvíli, kdy již bylo všem jasné, že se z komatu už neprobere, spojila se s jeho manželkou záhadná osoba zastupující ještě záhadnější postavy v zákulisí, které měly originální kresby ve své moci. Takže šťastný konec příběhu? Ještě bohužel nikoli. Jejich zájmem nebylo vrátit dílo právoplatnému majiteli, pohrdly také nabídkou štědrého nálezného a spolupráce na novém vydání knihy z nalezených podkladů. Namísto toho chtěly svůj nález co nejlépe zpeněžit, a autor díla i jeho rodina jim v tom byli pouze otravnou překážkou. A když zjistily, že u nich nepochodí, že Saudkovi svůj ztracený a náhle nalezený poklad, rodinné album šťastného mládí, chtějí získat zpět, soubor kreseb několikrát (alespoň formálně – kdo ví?) změnil majitele a začátkem roku 2014 byl připraven k aukčnímu prodeji či spíše rozprodání. Nepřekvapí, že si u toho nikdo nelámal hlavu ani s autorským právem a bez jakékoli součinnosti s Kájou a jeho rodinou knihu, v plné podobě původních autorských archů, takřka pirátsky vydaly jako “aukční katalog”. Po zásahu policie však k aukci nedošlo, a Murielina Odyssea tak dospěla do své poslední, soudní etapy.

Rodina totiž své hledání, když už je ztracený poklad na dohled, svůj boj o vrácení Muriel domů, své trvání na pravdě – nevzdala. Kája v létě 2015 vydechl naposled, jeho dědicové – Johana, Patrik, Berenika – však ve svém úsilí neustali. A v poslední den roku 2021, roku, kdy se Muriel poprvé objevila i na známkách České pošty, jim dal i Nejvyšší soud ČR zapravdu: toto mistrovské dílo Kájovi Saudkovi nikdy nepřestalo patřit, a teď je tedy plným právem v rukou jeho dědiců.

Johaně, Patrikovi i Berenice, která se o tátovo dílo neúnavně a s velkou pílí stará, je nyní velkou ctí, že se o potěšení z pohledu na toto veledílo v celé jeho kráse, vystavené pod kurátorskou péčí Bereniky Saudkové a Davida Goldberga, mohou podělit i s Vámi.

Peter Brezina a kurátoři výstavy Berenika Saudková a David Goldberg, s využitím vzpomínek Johany Saudkové

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Kája Saudek – ROAR!
(Galerie 1, Panská 1, České Budějovice, 13. 8. až 30. 9. 2020 3. 10. 2020)

Krátká, ale velmi úspěšná prodejní výstava v budějovické Galerii JEDNA.

Reportáž TV ŠRUMEC z vernisáže výstavy
Fotogalerie z vernisáže

OLOMOUC – Jan a Kája Saudkovi – Uchvancancující dobrodružství dvou bratrů
(Galerie Mona Lisa, Horní náměstí 20, Olomouc, 26. 5. 2020 až 18. 7. 2020 25. 7. 2020)

Společná výstava Káji Saudka a Jana Saudka pořádaná u příležitosti jejich 85. narozenin. Z pandemických důvodů se místo vernisáže konala až její dernisáž za účasti Jana Saudka, Johany Saudkové a Bereniky Saudkové.

Videozáznam z dernisáže
Fotogalerie z výstavy

ZLÍN – Kája Saudek „ROARR“
(Filmový uzel Zlín, 13. 11. 2019 až březen 2020)

Tvorba krále českého komiksu zamířila v listopadu vůbec poprvé do Zlína. Unikátní soubor Saudkových prací byl k vidění od 13. listopadu 2019 v areálu zlínských filmových ateliérů v prostorách Filmového uzlu Zlín. Výstava představila časový i tematický průřez tvorbou a nabídla ucelený přehled nejznámějších Saudkových děl – Saudkovy komiksy, volnou tvorbu, ilustrace a práce pro film, ale i ukázky dobových tiskovin, prostorové objekty, fotografie a videoprojekce. Součástí výstavy byla také sekce 18+ a jedinečná replika jeho ateliéru s autentickým vybavením a atmosférou. 

Reportáž Českého rozhlasu
Reportáž regionální televize TVS

SLANÝ (galerie Vlastivědného muzea ve Slaném, Masarykovo náměstí, 20. 9. až 31. 12. 2019

Průřezová výstava díla Káji Saudka se zvláštním zaměřením na jeho tvůrčí spolupráci s panem Jaroslavem Weigelem, nedávno zesnulým členem Divadla Járy Cimrmana. Právě jejich společné dílo – komiks Lips Tullian ostatně Káju se slánským regionem pojí – jedním z hlavních padouchů těchto příběhů je hrabě Martinic, a na jeho rod zde opravdu nevzpomínají v dobrém…
Panu Weigelovi je výstava věnována.

Reportáž Slaný TV z vernisáže výstavy

PRAHA – Kája Saudek „Od Aut po Ženy“
(Galerie Tančící dům v Praze, 27. 3. až 29. 9. 2019 27. 10. 2019)

Král českého komiksu Kája Saudek se vrátil do Galerie Tančící dům. Jaro a léto 2019 patří retrospektivní výstavě „Od Aut po Ženy,“ která navazuje na úspěšnou tematickou expozici z roku 2015 s názvem „Kája Saudek 18+.“ Erotická a pornografická díla jsou k vidění i na aktuální výstavě, ta ale, jak už z jejího názvu vyplývá, představuje tematický i časový průřez jeho tvorbou.

V galerii je na půl roku vystaven soubor několika set originálních děl včetně těch, která zatím nebyla nikde prezentována – kresby z 50. let i některé z posledních obrazů namalovaných okolo roku 2005, díla od komiksu přes ukázky práce pro film až po volnou tvorbu, vše doplňují dobové tiskoviny, 3D objekty, fotografie a videa. 

V přízemí je také replika mistrova ateliéru, který je vybaven osobními předměty, nábytkem, knihami a v neposlední řadě mnoha obrazy Káji Saudka. Kromě auta je součástí výstavy také torzo skútru, na kterém Kája Saudek jezdil v 50. a 60. letech a který se v jeho tvorbě opakovaně objevuje. 

Celý druhý suterén je pak přístupný pouze návštěvníkům starším 18 let. Právě zde je k vidění Kájova erotická a pornografická tvorba – některé kresby přitom byly nalezeny v pozůstalosti až nedávno a dosud tedy nebyly nikde prezentovány!

Výstavu lze v Galerii Tančící dům (Jiráskovo náměstí 6, Praha 2) navštívit od 27. března do 29. září 27. října 2019, každý den od 9. do 20. hodiny.

Recenze Magdaleny Čechlovské na aktuálně.cz
Článek Jany Podskalské pro deník.cz
Reportáž České televize

MIMOŇ (7. 10. – 18. 11. 2018)

Článek Lenky Proboštové na stránkách Muzea Mimoň
Reportáž MITEL TV z vernisáže a z komentované prohlíky (nebo přímo na YouTube zde a zde)
Článek Českolipského deníku

NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ (3. 8. – 1. 10. 2018)

Repotáž Českého rozhlasu

18+ OPAVA (16. 3. – 3. 6. 2018)

Erotická kresba spolu s komiksem je dominantním prvkem Saudkovy tvorby. Snad ještě výraznějším, než právě všemi zmiňovaný komiks. Vzhledem k tomu, že byl Kája Saudek označen „českým králem komiksu“, právem si zaslouží i téma erotické kresby stejnou pozornost. Proto jsme se rozhodli připravit výstavu, která bude obsahovat to nejlepší z tohoto žánru a dostatečně důstojně ho bude reprezentovat. Na výstavě naleznete množství děl i fragmentů s touto tématikou – originální kresby, komiksy, oleje na plátně, skici, objekty, video, ale i konkrétní kresby, za které byl Kája Saudek odsouzen do vězení. K vidění budou také věci, které nebyly dosud nikdy zveřejněny a jsou zapůjčeny z různých soukromých sbírek. Ve třech patrech Domu umění naleznete více než 150 vybraných originálních děl s touto tématikou, která zahrnuje průřez od začátku do konce Saudkovy tvorby. Výstavu doplní v nemalé míře průřez celoživotní tvorbou Káji Saudka, která se bude nacházet v přízemních prostorách galerie. Ve výstavních prostorách Domu umění bude propojení muže a ženy oslaveno množstvím skvělých kreseb autora, který se tomuto tématu věnoval celý tvůrčí život. A navíc většina těchto děl nevznikla na uměleckou objednávku, ale z prosté umělcovy touhy tvořit a radovat se ze života.


kurátorský text Bereniky Saudkové

Program Opavské kulturní organizace na březen 2018
Reportáž POLAR TV z vernisáže
Reportáž České televize